10× o retenční nádrži na dešťovou vodu

K čemu slouží retenční nádrž

Retenční nádrže plní úlohu objemných zásobníků, které slouží k zadržování dešťové vody na pozemku. Voda do nádrže vtéká ze střešních okapů, přičemž prochází filtračním mechanismem, který ji zbavuje mechanických nečistot. Akumulovanou vodu můžete následně vypustit do vodního toku nebo v zákonem povolených případech do kanalizace, případně opětovně použít na zahradě i v domácnosti.

Retenční nádrže vs. stavební zákon

Plánujete-li stavbu domu, vězte, že od roku 2021 je vaší povinností dešťovou vodu akumulovat. Pořízením podzemní nádrže na vodu nejen že splníte svou zákonnou povinnost, ale navíc ušetříte peníze. Získanou dešťovou vodu totiž můžete použít k zálivce zahrady nebo splachování toalety. Cílem je šetřit pitnou vodu, a tím zároveň ušetřit na výdajích za vodné a stočné.

Illustration showing rainwater harvesting

Kam umístit retenční nádrž

Retenční nádrž se umísťuje buď nad úroveň terénu, nebo pod zem. Ve většině případů se vyplatí zvolit podzemní retenční nádrž, ve které se voda nachází v optimální teplotě (kolem 16 °C) a bez přístupu slunečního světla, takže se v ní nemnoží bakterie a řasy. Pokud nádrž instalujete do nezámrzné hloubky (cca 0,8 metrů pod úrovní terénu), můžete vodu využívat i v zimních měsících. Dle typu konstrukce a únosnosti lze podzemní nádrž instalovat prakticky kamkoli, například i pod příjezdovou cestu.

Jak velkou retenční nádrž zvolit

Retenční nádrž by měla pojmout zásobu dešťové vody přibližně na 3 týdny. Aby tomu tak skutečně bylo, je třeba nádrž správně dimenzovat. Využít k tomu můžete online kalkulačku pro výpočet objemu retenční nádrže, která bere v potaz vydatnost srážek v dané lokalitě a velikost střešní plochy. Pokud chcete dešťovou vodu využívat ke splachování toalety a k zálivce zahrady, do výpočtu je třeba zahrnout také počet obyvatel a zavlažovaná plocha.

Tip: Vyzkoušejte online kalkulačku pro výpočet objemu retenční nádrže.

Jaký materiál nádrže vybrat

Při výběru materiálu retenční nádrže je třeba přihlédnout k typu podloží a přítomnosti (případně hloubce) spodní vody na pozemku. K dispozici jsou tři varianty – plastová, betonová a sklolaminátová nádrž.

• Betonové retenční nádrže můžete instalovat i na pozemek s vysokou hladinou spodní vody, jsou totiž dostatečně odolné. Vzhledem k jejich vysoké hmotnosti ale počítejte s vyššími náklady na dopravu a následnou instalaci.

• Sklolaminátové nádrže se vyznačují poměrně vysokou odolností a pružností, a přitom nejsou ani zdaleka tak těžké jako nádrže z betonu. Na druhou stranu disponují relativně úzkým vstupem do nádrže, který znesnadňuje její údržbu. V případě, že sklolaminát popraská, čeká vás poměrně nákladná oprava.

• Plastové retenční nádrže mají poměrně široké využití, je ale třeba pohlídat si jejich kvalitu a také způsob zpracování. Svařované nádrže z polyetylenových desek sice zprvu potěší vaši peněženku, jejich instalace ale vyžaduje obetonování, které se vám značně prodraží. Proto uděláte nejlépe, pokud se rozhodnete investovat do skořepinové retenční nádrže z odolného polyetylenu, které nevyžadují betonování.

Samonosná, nebo obetonovaná?

Při pořizování retenční nádrže se dříve či později setkáte s pojmy samonosná nádrž a obetonovaná nádrž (neboli nádrž k obetonování).

• Samonosná nádrž – nemusí se zapouštět do betonu, v podstatě se pouze usadí do vyhloubeného prostoru a zasype zeminou. Hodí se do míst, kde se nevyskytuje spodní tlaková voda a kde je pouze minimální podíl jílu.  

• Nádrž k obetonovaní – po uložení do země se musí obetonovat, aby měla dostatečnou pevnost a únosnost. Díky tomu ji můžete instalovat i do míst s vysokým výskytem jílu, do velké hloubky nebo pod příjezdovou cestu.

Příslušenství k retenční nádrži

Ke správné funkci retenční nádrže se neobejdete bez základního příslušenství, ke kterému se řadí filtrační mechanismus a čerpací technika. 

• Filtrační mechanismus – zajišťuje čištění vody od mechanických nečistot. Pro běžné použití dešťové vody zpravidla stačí třístupňová filtrace.

• Čerpací technika – k čerpání vody z nádrže slouží buď ponorná, nebo povrchová čerpadla. Chcete-li dešťovku využívat v domácnosti, je na místě zvážit pořízení domácí vodárny.

Cena a návratnost retenční nádrž

Pořizovací cena retenční nádrže začíná na 12 000 korunách, vyšplhat se však může až na 50 000 korun. Počáteční náklady se vám vrátí v závislosti na tom, jak velkou nádrž pořizuje, jaký je úhrn srážek v dané lokalitě a zda využije dotační podpory státu.

V modelových příkladech lze počítat s návratností 20 let bez dotace a cca 10 let s dotací, a to v případě, že velkou část pitné vody z vodovodu nahradíte dešťovou vodou.

Jak funguje dotační program Dešťovka

Dotační program Dešťovka vznikl pod záštitou Ministerstva životního prostředí za účelem šetření zdrojů pitné vody. Podporuje totiž majitele a stavitele rodinných a bytových domů (a nově i majitele rekreačních zařízení) v budování retenčních nádrží na dešťovou vodu, kterou lze následně druhotně využít jak na zahradě, tak v domácnosti. 

Státní příspěvek na retenční nádrž tvoří maximálně 50 % celkových způsobilých výdajů, které jste schopni doložit. Konkrétní výše dotace se pak odvíjí zejména od objemu nádrže a způsobu využívání srážkové vody. 

Zajímá vás více? Přečtěte si, jak podat žádost o dotaci Dešťovka krok za krokem. Nebo nás rovnou kontaktujte – naše projekční kancelář Zakra má bohaté zkušenosti nejen s projekty retenčních nádrží, ale také se samotným dotačním programem Dešťovka.

Využití dešťové vody na zahradě a v domácnosti

Dešťová voda je více než vhodná k řadě běžným domácím činnostem. Na zahradě ji využijete k zalévání, napouštění bazénu nebo mytí auta, v domácnosti poté ke splachování toalety, praní prádla nebo k běžnému úklidu. 

Na co byste si však měli dát pozor? Chcete-li dešťovou vodu používat i v domácnosti, musíte nejprve vybudovat dvojí rozvody vody. V žádném případě totiž nesmí dojít ke kontaktu pitné a srážkové vody, jinak by mohlo dojít ke kontaminaci celého vodovodního řádu.