Jak vybrat retenční nádrž na dešťovou vodu?

Publikováno: 13. 08. 2021 6 minut čtení
dest-retencni-nadrz-1536x1017-1.jpeg
Vybíráte retenční nádrž na dešťovou vodu a nevíte si rady? Poradíme vám, zda je lepší nadzemní, nebo podzemní zásobník na vodu jak zvolit správný objem, aby nádrž pojmula dostatek dešťové vody, a jaký materiál je pro vaše účely nejvhodnější.

K čemu slouží nádrž na dešťovou vodu

Retenční nádrže slouží k akumulaci dešťové vody, kterou lze následně využít k zálivce zahrady a napuštění bazénu. Podzemní zásobníky lze dokonce napojit na domovní rozvod vody a dešťovku používat ke splachování toalety, praní prádla nebo k běžnému úklidu. 

Pozor ale na to, že rozvody dešťové a pitné vody musí být vždy striktně odděleny, aby nedošlo ke kontaminaci vodovodního zdroje.

Jak funguje retenční nádrž

Aby se v nádrži akumulovala dešťová voda bez nečistot, neobejde se bez filtračního mechanismus. Filtrace zpravidla probíhá ve třech krocích – první filtr je umístěn ve střešním okapu a druhý před vstupem do nádrže a třetí přímo v nádrži. Díky tomu je ze zásobníku čerpána dešťová voda, která neobsahuje mechanické nečistoty, písek, kamínky, nebo dokonce větve a listí.

retenční nádrž na vodu

K čerpání vody z podzemní nádrže slouží povrchové či ponorné čerpadlo, případně domovní vodárna. V případě nadzemního zásobníku však taková technika není potřeba – nádrž má výpusť, ke které jednoduše připojíte zahradní hadici.   

Podle čeho vybrat vhodnou nádrž na dešťovku

Do retenční nádrže investujete nemalou částku, je proto logické, že chcete, aby vám sloužila dlouhé desítky let. Při jejím výběru proto berte v potaz tři hlavní parametry – způsob umístění nádrže, její objem a materiál. 

Umístění retenční nádrže 

Retenční nádrže se vyrábějí buď jako podzemní, nebo nadzemní zásobníky na vodu. Obě varianty mají své výhody i nevýhody, které si nyní představíme.

Nadzemní retenční nádrž

Jak název napovídá, nadzemní nádrž na dešťovou vodu se instaluje nad úroveň země. To je výhodně hned ze dvou důvodů – jednak ušetříte za stavební práce, jednak nemusíte řešit výběr materiálu nádrže, bohatě si vystačíte s plastovým zásobníkem z polyetylenu. 

Co vás od pořízení nadzemní retenční nádrže může odrazovat? V první řadě estetická stránka věci – nádrž nikam neschováte a zcela jistě vám na pozemku zabere místo. Ještě zásadnější problém tkví v tom, že zásobník je neustále vystaven slunečnímu záření a působení vysokých teplot, v důsledku čehož se v něm dešťová voda rychleji znehodnocuje.

Podzemní retenční nádrž

Podzemní zásobníky na vodu se s pomocí stavební techniky schovají pod zem, takže o nich v podstatě nevíte. Zpravidla se umísťují do nezámrzné hloubky, takže dešťovou vodu můžete čerpat celoročně bez ohledu na počasí. Vzhledem k absenci slunečního záření a relativně nízké a stálé teplotě zůstává dešťovka čerstvá až 3 týdny. 

A jaké jsou nevýhody podzemních retenčních nádrží? Počítejte s tím, že instalace nádrže je o poznání náročnější než v případě nadzemního zásobníku. Potřebovat budete stavební techniku a odborníky, kteří nádrž umístí do správné hloubky a případně ji napojí na rozvod vody. Složitější bude také výběr materiálu nádrže, který závisí zejména na přítomnosti spodní vody. Obě zmíněné nevýhody – výkopové práce a materiál – se samozřejmě podepíšou také na celkové ceně nádrže. 

retenční nádrž na vodu

Velikost retenční nádrže

Jaký objem retenční nádrže bude pro vaše účely dostačující? To záleží hned na několika faktorech – velikosti střechy, ze které je odváděna voda, ročním úhrnu srážek v dané lokalitě a plánovaném využití akumulované dešťové vody. Chystáte se nádrž napojit také na domovní rozvody vody? Pak i toto musíte při volbě velikosti nádrže zohlednit.

Základní rada pro výběr retenční nádrže s dostatečným objemem zní: Pro jednu osobu na tři týdny si vystačíte se zásobou vody, kterou pojme nádrž o objemu 1 m³. Jestliže chcete akumulovanou vodu používat k zálivce zahrady, pak musíte výsledný objem navýšit o 1 m³ na každých 100 m² zalévané plochy.

Pro lepší představu se vyplatí využít některou z online kalkulaček, které vám na základě výše zmíněných informací vypočítají přibližný objem retenční nádrže.

Materiál retenční nádrže

Materiál retenční nádrže se podepisuje na jejich vlastnostech, kvalitě a koneckonců i pořizovací ceně. Při výběru je třeba zohlednit zejména typ podloží a přítomnost (případně hloubka) spodní vody na pozemku. 

Proč by vás měla zajímat přítomnost spodní vody? Její vysoká hladina totiž může narušit stabilitu nádrže a vést až k jejímu zborcení. Na pozemek, kde se spodní voda vyskytuje, je proto třeba instalovat odolné nádrže z betonu, nebo plastové zásobníky s dvěma plášti.

materiál nádrže na dešťovou vodu

Retenční nádrže na dešťovou vodu se vyrábějí z betonu, sklolaminátu nebo plastu. Jaké jsou jejich výhody, nevýhody a kam se konkrétní typ nádrže hodí?

  • Betonové retenční nádrže můžete instalovat i na pozemek s vysokou hladinou spodní vody, jsou totiž dostatečně odolné. Vzhledem k jejich vysoké hmotnosti ale počítejte s vyššími náklady na dopravu a následnou instalaci.

  • Sklolaminátové nádrže se vyznačují poměrně vysokou odolností a pružností, a přitom nejsou ani zdaleka tak těžké jako nádrže z betonu. Na druhou stranu disponují relativně úzkým vstupem do nádrže, který znesnadňuje její údržbu. V případě, že sklolaminát popraská, čeká vás poměrně nákladná oprava.

  • Plastové retenční nádrže mají poměrně široké využití, je ale třeba pohlídat si jejich kvalitu a také způsob zpracování. Svařované nádrže z polyetylenových desek sice zprvu potěší vaši peněženku, jejich instalace ale vyžaduje obetonování, které se vám značně prodraží. Proto uděláte nejlépe, pokud se rozhodnete investovat do skořepinové retenční nádrže z odolného polyetylenu, které nevyžadují betonování. Jejich cena se v závislosti na objemu pohybuje od 6 500 korun (500 litrů) do 90 tisíc korun (12 m³).

Samonosná, nebo obetonovaná nádrž na vodu?

Samonosné retenční nádrže nevyžadují obetonování, to znamená, že je stačí usadit do vyhloubeného prostoru a zasypat zeminou. Na druhou stranu je lze instalovat pouze na pozemku bez výskytu spodní vody a s minimem jílovité zeminy.

Oproti tomu nádrže určené k obetonování lze umístit i do lokalit s vysokým výskytem jílu, do velké hloubky nebo v případě, že potřebujete, aby nádrž měla vysokou statickou únosnost – neboli aby se přes ni dalo jezdit.

Dotace na retenční nádrž 

dotace dešťovka na nádrž na vodu

Víte, že na pořízení retenční nádrže na dešťovou vodu lze čerpat dotaci, která vám ušetří až 50 % způsobilých výdajů?Jednou z podmínek pro vyplacení dotace je doložení projektové dokumentace. S vypracováním projektů retenčních nádrží v rámci dotačního programu Dešťovka máme v Zakra bohaté zkušenosti. Neváhejte nás proto kontaktovat a využít první konzultaci zdarma.

Nezávazně nás kontaktujte